Začátky
Po více jak dvou měsících vyjednávání dne 1. dubna 1935 zahajuje činnost firma Ing, Pavel Beneš a Ing. Jaroslav Mráz, Továrna na letadla v Chocni. Zakladateli firmy je Ing, Pavel Beneš letecký konstruktér a Ing. Jaroslav Mráz první výrobce chladírenské výroby v Československu. Výroba probíhá v továrně na Lhotách (pozdější ČKD), souběžně s chladírenskou výrobou. Prvním letounem je hornoplošník Be 60 Bestiola, který je zalétán 3 měsíce po založení firmy pilotem Josefem Koukalem. Další letouny jsou dolnoplošníky a nesou označení Be. Ing. Beneše úplně odchází z Chocně v prosinci 1939. Za dobu spolupráce s Ing. Mrázem vzniklo celkem 13 typů letadel. Poslední letoun měl označení Be 555 Superbibi.
Říšské ministerstvo letectví umožnilo dokončit několik sportovní letounů. Do Chocně přichází letecký konstruktér Ing. Miroslav Hajn a stává se vedoucím konstrukční kanceláře.
Válečné roky
Ve válečném období je firmě hlavním nosným programem vyráběly především kluzáky pro německou armádu. V Chocni se také prováděly speciální úpravy německých vojenských letadel, jako byly například výměny motorů a přestavby na meteorologická letadla atd. V polovině roku 1944 přešla z Českých Budějovic do Chocně výroba spojovacího a průzkumného hornoplošníku Fieseler Fi 156 Storch. V roce 1941 vzniká pobočka v Nitře jejímž šéfkonstruktérem se stal Zdeněk Rublič. Ten zde navrhl jediný postavený sportovní letoun na území bývalého Československa během války – Zobor I. Rovněž zde tajně probíhaly konstrukční práce na projektu letadla M1 Sokol. V Nitře se vyráběly kluzáky Kranich II.
Konec druhé světové války přinesl dramatické změny.
Znárodnění
Jaroslav Mráz byl zatčen, a přestože se v červnu 1945 z vězení dostal, do své firmy už se vrátit nikdy nemohl. V podniku byla zavedena národní správa a koncem roku byl znárodněn. Následujících deset let provázely časté organizační změny, kdy choceňská továrna spadala pod různé národní podniky. Ještě během roku 1945 se také z továrny dodával kluzák DFS Kranich II, který nesl označení VT-52 Jeřáb a hornoplošníku Fieseler Fi 156 Storch pod vojenským označením C5. Pro civilní sektor byl tento letoun označen jako K65 Čáp, přičemž jeho produkce trvala až do konce roku 1948. V poválečném období konstruktér Zdeněk Rublič dokončil práce na celodřevěném prototypu M1A Sokol, jehož předchůdcem byl nitranský Zobor I. Jednomotorový dvoumístný dolnoplošník již se zatahovacím podvozkem byl poprvé zalétán 9. března 1946 Josefem Koukalem. Byl to první čs. poválečný motorový letoun vlastní konstrukce. Vzhledem k tržní poptávce po vícemístných letadlech byl následně vyvinut třímístný prototyp M1A Sokol, který byl po úpravě křídel zaveden do sériové výroby pod označeními M1C Sokol a M1D Sokol. Výroba těchto modelů probíhala v letech 1948 až 1950. Zajímavou odnoží této řady byla přestavba letounu M1D Sokol na verzi M1E Sokol, která byla vybavena plováky zakoupenými ve Finsku. Ještě byly postaveny celodřevěné prototypy letounů M-2 Skaut dvoumístný a čtyřmístný M-3 Bonzo.
Díky zkušenostem se stavbou dřevěných letounů byla začátkem padesátých let do Chocně převedena výroba kluzáku VT-125 Šohaj 2 z Otrokovic.
Padesátá léta
Výroba probíhala v letech 1950-1951 pod označením LG-125 Šohaj 2. Od roku 1954, po ukončení výroby v Kunovicích, se v Chocni a na provozovně v Sopotnici vyráběl školní kluzák LF-109 Pionýr. V roce 1955 se vyráběl na provozovně v Sopotnici kluzák VT-425 Šohaj 3. Vzniká prototyp celokovového letounu XLD 40-Mír jehož první verze byla vybavena motýlkovými ocasními plochami (budoucí L40Meta Sokol) a prototypy hornoplošníku XL60/1 a Xl60/2 Brigadýr. V období. Pro národní podnik Avia Praha se v Chocni vyráběly ocasní plochy a části trupů pro letouny B-33, C-11 a Av-14.
Orličan Choceň
Od roku 1955 choceňská továrna fungovala jako národní podnik Orličan. Letecká výroba motorových letadel v ní ale byla v roce 1959 typy L-40 Meta Sokol a L-60 Brigadýr. Pod hlavičkou Orličanu pokračovala výroba kluzáků na provozovně v Sopotnici. Byly to typy kluzáků VT-16 Orlík, VT-116 Orlík II. Též byly v Orličanu postaveny dva prototypy celodřevěných vysokovýkonných kluzáků VSB-62 Vega a později dva VSB-66 Orlice. V sedmdesátých letech Vývojová skupina Orličanu připravila kluzák VSO-10 Gradient (Vosa). V roce 1990 výrobu VSO-10 Gradient v Sopotnici nahradila licenční výroba celokompozitových větroňů Discus CS. Smlouva s německou firmou Schempp-Hirth byla podepsána ještě pod hlavičkou národního podniku Orličan, ale jeho následníkem v letech 1991-1996 se stal privatizovaný Orličan a.s. Ten vyráběl kromě Discusů CS ještě díly pro kluzáky Janus a Duo Discus, přičemž ty druhé v letech 1994-1995 dodával kompletně.
Začátkem roku 1996 vznikla firma Schempp-Hirth výroba letadel spol. s r. o.., která převzala veškerou leteckou výrobu Orličanu a.s.
Schempp-Hirth výroba letadel spol. s r.o., Choceň
Pro Schempp-Hirth vyráběla kluzáky Discus CS, Duo Discus a Duo Discus CS a díly pro typy Discus 2, Ventus 2 a Arcus. V roce 2007 postavila druhý až čtvrtý obojživelný letounu Seagle. Mimo jiné dodávala díly na letoun VL-3 pro firmu Aveko s.r.o., Brno a JMB Aircraft s.r.o., Choceň. Firma ještě stihla postavit novou výrobní halu na Dvořisku, ale nový jednatel společnosti ji v roce 2013 přivedl do insolvence. Jediný přímý pokračovatel původní Mrázovy výroby letadel roce 2015, po osmdesáti letech od zahájení letecké výroby v Chocni, tím skončil.
Společnost Karel Klenor KLN, s. r. o., Choceň vyrobila první prototyp ultralehkého letounu VL-3, který byl zalétán 6. června 2006 na letišti Aeroklubu ve Vysokém Mýtě. Prototyp vzápětí získal i světový rychlostní rekord ve své kategorii. Firma vyprodukovala celkem devět kusů tohoto letounu, než ukončila činnost. Výroba letadel VL-3 poté pokračovala ve společnosti Aveko Brno, s. r. o., která v letech 2007–2009 využívala pronajaté prostory firmy KLN v Chocni. V roce 2010 byla konečná montáž přesunuta do Brna-Medlánek. Aveko Brno ukončilo produkci letounu VL-3 v roce 2011 letounem s výrobním číslem 92.
V roce 2025 si připomínáme významné jubileum – 90 let od zahájení letecké výroby v Chocni. Tento milník je nejen připomínkou dlouhé a úspěšné historie, ale také oslavou české letecké tradice, která vznikla díky nadšení a odhodlání Ing. Jaroslava Mráze a Ing. Pavla Beneše.
© 2025 Všechna práva vyhrazena